Autor: Jana Fili

Na co se těším? Až nebudu muset nic dělat. Až si
konečně sednu. Až nebudu muset vařit a prát a ráno brzy
vstávat. Až se nebudu muset učit a budu si užívat s
kamarády a lenošit.
Proč bych měla dobrovolně opouštět své pohodlí a svůj
komfort a jít do neznáma? Vždyť je mi celkem dobře.
Nezmoknu na výletě, nezažiju profesní neúspěch, nikde
se nezesměšním, nikdo mě na cestách nepřepadne a
když nebudu číst žádné chytrosti, tak budu se svými
vědomostmi spokojená a nenechám se vykolejit nějakými
chytráky. Vždyť jsem kdysi studovala a mám titul.
Takhle je to dobré, klid a pohoda.

Vždyť jsem kdysi
studovala a mám titul.
Takhle je to dobré, klid a
pohoda.

Hmm…Ale není to nuda? Když budu stagnovat,
tak se nebude kolem mě nic dít. Nepoznám nic
nového a život je přitom tak barevný. Přináší
tolik možností a skrytých příležitostí. Není to
mrhání životem? Jen tak to udržovat na stejné
hladině a pouze vyrovnávat případné propady.

Budu se cítit jako hrdina,
který zdolal velkého
nepřítele – svůj strach.

Nevadí, že zmoknu, ale té legrace co si užiju
po cestě s kamarády a nebo se jen
přesvědčím, že to není žádná hrůza a venku
je hezky i v dešti.
A taky se budu strašně těšit domů a obyčejné
křeslo u topení bude mít pro mě v tu chvíli
neocenitelnou hodnotu. Na přednášce nebo
na zkoušce dostanu inspirativní zpětnou
vazbu a po návratu domů se budu cítit jako
hrdina, který zdolal velkého nepřítele – svůj
strach. Tato nabitá odvaha mi poslouží v
jiných těžších životních situací.
Není to škoda pořád lenošit, když mám
příležitost žít? Navíc svojí činností můžu být i
užitečná svému okolí a přispět k lepšímu
světu.
Už tomu rozumím, nebudu nic opouštět, ale
krůček po krůčku si budu svůj komfort
rozšiřovat. To zní celkem dobře :-).

Co když místo opuštění komfortní
zóny, by mi někdo řekl, že si ji můžu
rozšířit. Tak to je jiná, to bych určitě
chtěla 🙂

Někdy si připadáš, jako by ti padalo všechno na hlavu.
Všichni se proti tobě spikli. Všechno je špatně. Nic se ti
nedaří. A ostatní to mají o tolik jednodušší.
Připomíná ti to něco? Už se ti to někdy stalo? A
pamatuješ si moment, kdy to nabralo správný směr?
Většinou stačí maličkost, pořádně se vyspat, načerpat
novou energii, rozptýlit se s přáteli. Zlepší se ti nálada a
změní se i pohled na danou situaci. Najednou to vidíš
pozitivně, v tvém vnějším světě se toho zase tak moc
nezměnilo, co je jiné, je tvé vnitřní vnímání. Pozitivní
pohled.

Většinou stačí
maličkost, zlepší se ti
nálada a změní se i
pohled na danou
situaci.

Vypadá to, že to máš ve svých rukou. Jak jen
dosáhnout toho, aby tě dobrá nálada
neopouštěla? Je to tak těžké, když tě někdo
naštve, nebo je nespravedlivý…
Možná jsi už slyšel o pozitivním nastavení mysli.
Pouze ty máš moc ovlivnit, jak budeš vnímat
vnější svět. Zda tě něco naštve, urazí nebo zraní.
Vždycky si můžeš vybrat, jak se chceš cítit:-)

Jak jen dosáhnout
toho, aby tě dobrá
nálada
neopouštěla?

Není to vůbec jednoduché, potřebuje to čas a
odhodlání a disciplínu, ale za zkoušku to možná stojí.
Můžeš začít drobnostmi. Šířit pozitivní energii ve
svém okolí, zjistíš, že je to nakažlivé. Tvoji dobré
nálady si začnou všímat i ostatní. Ať už je to úsměv na
ulici nebo malé gesto laskavosti, radost se šíří jako
epidemie.

Štěstí se ukrývá v malých gestech, ve způsobu,
jakým ovlivňuješ životy ostatních. A co víc, když
myslíš na dobro ostatních, v konečném důsledku
se sám cítíš lépe. Skutečné štěstí je jako
bumerang – když ho pošleš ven, vždycky se k tobě
vrátí.
Vědomě pracovat sám se sebou může být
dobrodružná cesta do neznáma, která odhalí
nečekaná poznání a pootevře výhled do nových
končin.
Každopádně věřím, že odměna vědomé
spokojenosti a klidných a vyrovnaných dní, je
více než lákavá.

A pokud potřebuješ navigaci v tomto
dobrodružství, můžu být tvůj průvodce na tvé
životní výpravě za sebepoznáním.